Hledáte svého stvořitele. Já na něj hledím. Budu vám sloužit, ale jste člověk. Vy zemřete. Já ne.
Vetřelec je legenda. Poslední dva filmové, jmenovitě díly Romulus (2024) a Covenant (2017) dělí sedm let. Novější Romulus je obecně lépe vnímaný, přesto považuji oba dva díly za důležité, byť každý z jiného důvodu.
Vetřelčí sága na časové ose
- Prometheus (2012) – 2089
- Alien: Covenant (2017) – 2104
- Alien: Earth (2025) – 2120 (seriál chystaný na léto, oficiální teaser)
- Alien (1979) – 2122
- Alien: Romulus (2024) – 2142
- Aliens (1986) – 2179
- Alien 3 (1992) – 2179
- Alien: Resurrection (1997) – 2381
Vetřelec: Romulus – od fanouška pro fanoušky
Romulus vypráví příběh mladých kolonizátorů, kteří se snaží uniknout z těžební kolonie Jackson’s Star, kde jsou nuceni pracovat pro korporaci Weyland-Yutani. Když se jim naskytne příležitost ukrást vybavení z opuštěné vesmírné stanice, aby se dostali pryč z kolonie, neváhají. Jenže opuštěná stanice tak úplně opuštěná není.
Film mě začal zajímat vlastně až v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že režisér a spoluscenárista Fede Alvarez je velkým fanouškem nejenom Vetřelce, ale i ceněné hry Alien Isolation. Právě ta mu měla pomoci uvědomit si, že Vetřelec může znovu děsit. A na výsledku je to znát – v tom dobrém slova smyslu.
“Proto jsem si tehdy říkal, že kdybych mohl něco natočit, rád bych natočil Vetřelce a znovu vyděsil diváky tou příšerou a tím prostředím. Hrál jsem tu hru a uvědomil jsem si, jak děsivý by Vetřelec mohl být, kdyby se vrátil k tomu tónu,“ řekl Alvarez.
Kritici tvrdí, že vlastně nenatočil nic vlastního, univerzum nikam neposouvá, protože jen přehnaně skládá hold všemu, co jsme už viděli. To bych mu ovšem nevyčítal. Je to film, který má dobré tempo, skvělou akci a že si na něj po týdnu asi nevzpomenete, je v pořádku. Sám ho vnímám spíš jako remake celé ságy pro novou generaci fanoušků, což není vůbec málo. Stačí si vzpomenout, jak neslavně dopadlo oživení příběhů Indiana Jonese, který byl u ledu zkrátka až příliš dlouho.
Vetřelec: Covenant a trocha toho filozofování
Naproti tomu Covenant (snímek natočil Ridley Scott), byť je v celkovém hodnocení o něco slabší, k čemuž se ještě dostanu, klade poměrně zajímavé otázky. Zatímco u Romula mi utkvěl v hlavě asi jen název, jenž se odkazuje k bratrům (Romulus a Remus), kteří podle legendy založili Řím, Covenant má výrazný přesah.
Odkud pocházíme? Jedním z hlavních motivů je vztah ke stvořiteli. „Hledáte svého stvořitele. Já na něj hledím. Budu vám sloužit, ale jste člověk. Vy zemřete. Já ne,“ říká android David svému „otci“. Motiv se volně prolíná s metaforickou snahou stvořit dokonalého člověka, svobodnou vůlí a co to vlastně znamená “být člověkem”. Z filmu je patrný pokus nastínit rizika pokročilé AI, sebeuvědomění a možnosti vzepřít se pokynům svého stvořitele.
Vím, že tyto pasáže jsou některými kritiky vysmívané, což je chyba, protože mají co říct a naopak je vnímám jako jednu z předností filmu. Jsou také nejvíc propracované. V kontrastu s tím je tu ovšem zbytek. A tím myslím kapitána a členy posádky, kteří se chovají jako nesvéprávní idioti. Zejména kapitán působí od začátku do konce, že prodělal lobotomii. Je to škoda, stačilo vymyslet uvěřitelnější záminky, proč se to či ono stalo a mohla to být kultovka.
“Ti, kteří milují původní film Vetřelec pro jeho napětí a hrůzu, mohou preferovat snímek Romulus, zatímco Covenant osloví ty, kteří mají rádi rozsáhlejší sci-fi příběhy.“

Zaujalo tě povídání? Mrkni na další články z filmové rubriky.