Dokonalé akční béčko? War Machine kráčí ve stopách Predátora

Kdyby film War Machine (Válečné monstrum) vznikl v osmdesátých letech, hlavní role by se zaručeně chopil Arnold Schwarzenegger a jmenoval by se třeba… Predátor! Teď si ovšem vůbec nechci stěžovat. War Machine je skvostné akční béčko, které kráčí ve šlépějích těch nejlepších, byť jejich kvalit nakonec nedosahuje.

Zápletku a celý děj filmu v podstatě vystihuje oficiální jednovětná anotace: Cvičení elitního týmu se v poslední fázi náboru do armádních jednotek Rangers změní v boj o život s něčím, co si nikdo neuměl ani představit.

Je to nabité akcí? Ano. Pohání hlavního hrdinu kupředu nějaké trauma? Ano. Je tam hodně výbuchů a drsných smrtí? Ano. Bere se film naprosto smrtelně vážně? Ano. Je tam nepravděpodobný moment, kdy hrdina poráží monstrum prakticky beze zbraně? Ano. Je konec utopený v patosu? Ano. Netflix si tentokrát dokonce odpustil svoji obvyklou nálož woke prvků.

Jak vidíte, všechny předpoklady pro to stát se dokonalým akčním béčkem byly naplněny. Proč to tedy neklaplo na sto procent. Jednak proto, že to ani neočekávám a jednak proto, že první polovina filmu je přeci jen lepší než ta druhá. Každopádně díky i za tohle, bylo to fajn.